Den 5 - Castle Hill
7.1.2009
Středa
Den 5
Počasí nám nic nedovolí, celou noc pršelo a teď taky. Žádný kratší track tady nepůjdeme.
Statistiky mají tedy pravdu. Podle nich zde naprší čtyři metry srážek na metr čtverečný za rok. Naštěstí také tvrdí, že v sousední vesnici vzdálené jen deset kilometrů jich spadne o půlku méně. Je to tu takový veřejný nočník :-).
Po včerejším výstupu na Avalanche Peak nám, obzvláště však Jítě :-) dělá problém přejít silnici. Trošku nás to zmohlo, ale zase se nám krásně spalo:-).
Ještě jedna historka. Ráno Jíťa otírala zamlžené přední sklo a přes tu setřenou škvírku na nás číhalo oko Key. Asi nám spala na autě :-).
Balíme kufry a po prohlídce expozice v informačním centru vyrážíme na Castle hill.
Castle hill je oblast plná skal různých velikostí. Je na ně dovoleno lézt a tak je to oblíbený cíl horolezců. Zvláště těch, co vyznávají ten nejčistší styl lezení - bouldrování.
My tam byli a něco jsme si i vylezli, ale po včerejšku nebyla ani moc chuť. Naštěstí i člověk, který neleze si tu najde spoustu věcí ke kochání.
Po skalkování následoval přejezd do Christchurch. Tady jsme dali botanickou zahradu a Canterburské muzeum, které je opravdu rozmanité a nádherné. My tam šli hlavně kvůli expozici o Antarktidě. Christchurch je totiž základnou pro všechny expedice mířící na tento kontinent :-).
Výstavka byla velice zajímavá. Po ní jsme vyrazili do íčka zjistit počasí. Zítra ještě větší hic než dneska. Jójo tady je to hrůza. Ráno jsme v Arthur´s Passu byli v zimních bundách a tady je 32 stupňů. Rozdíl sto kilometrů a je to tu úplně jiné.
Pozítří chceme zas dobývat vrcholy, ale to už by mohlo i pršet. Plán neměníme a zítra ještě zůstaneme v Christchurch.
Naše těla potřebují odpočinek. Dneska už stojí za zmínku jen zmrzlina. Byla borůvková. Borůvky do ní přisypávají před vašima očima a pak je mixují s krémem. Mňamka.