Den 12 - Mount Annette
14.1.2008
Středa
Den 12
Ráno nás pro změnu probudily dvě Key, které nám přilétli na stan. Odehnat se dali až, když jsme vylezl. Neváhali jsme a za kuropění zbořili stan.
Po snídani a uložení věcí vyrážíme směr Mount Annette. Mount Annette má 2235 metrů nad mořem. Od Mueller hut už není značených cest a tak jdeme jen podle mapy. První úsek je přes ohromné suťové pole. Jde se ztěžka. Suťoviska opravdu nesnáším, až mě napadá myšlenka na navrát a vrácení se dolů. Ale přece to nevzdám. Také ztrácíme výšku, víc než bych si přál, ale je to na úkor schůdnosti a bezpečnosti. Druhý úsek už je, když pomineme prudké stoupání, fajn. Jde se po sněhu a to většinou celkem odsýpá. Sluníčko už je také výš a tak začíná být pěkné vedro.
Dorážíme na ohromnou sněhovou planinu nesoucí jméno po hoře, na kterou chceme dneska vylézt.
Následuje pauza na mrkev a zorientování. Áňa je hned před náma. Vypadá velice ostře, ale ze strany dál od nás by měla býti lépé slezitelná. Je to tak. Dobýváme vrchol. Z Jíťi se stává ostřílený horolezec:-). Je to bomba.
Návrat nám díky sněhu, který sjíždíme velice rychle lyžmo:-), a díky lepší orientaci trvá daleko kratší dobu. Za pět hodin jsme zpět v našem výškovém táboře. Z něho jsme dobyli tři zdejší vrcholy. Supr, supr. Po dlouhé pauze sloužící k nábrání sil a vody nás čeká sestup dolů do údolí. Bude to náročná štreka.
Na dnešní den jsme si naložili opravdu hodně. Loučíme se s Bobem. Ptá se, kam až jsme došli? Na Mount Annette přeci. Udiveně pokýval, že jsme dobří a nabízí nám lesnický salám, prý jsme včera večer málo jedli:-). Tak děda, který si sem musí vytáhnout jídlo na týden, při pohledu na naše figury asi usoudil, že strádáme :-). Velice nás to pobavilo. Byl to jeho vtípek na rozloučenou.
Sestup se nám vleče. Ale kolínka mi drží a tak to zvládáme ve fajn čase.
Po ošplíchnutí jedeme do íčka nahlásit náš návrat.
Byly to nádherné dva dny.
Spíme pořád pod Mount Cookem. Zítra chceme ještě navštívit Tasmanův ledovec a mizíme zas o kus dál.
Papa.