Den - 14 Dunedin
16.1.2008
pátek
den 14
Ráno jsme
chtěli spát dlouho, ale přes ten ruch sekaček to nějak nešlo. Spali jsme
v Public gardens, které jsme si ráno i prošli. Jsou moc hezké, všechno jim
tam zrovna kvete. Po procházce zahradami jsme šli do zdejšího bazénu. Zregenerovat
a spáchat pořádnou hygienu. Potkali jsme tam i velice sympatické Čechy,
s kterými jsme se už včera viděli u tučňáků žlutookých. Když jsme u těch
Čechů, připomíná mi to, že nám psala Ráďa s Honzíkem, že jim vybrali auto.
Šli na noc spát do kopců a když se ráno vrátili, měli vykradenou dodávku.
Naštěstí měli cennosti sebou a tak jim vzali jenom jídlo. Taky jim chybí
okýnko, kterým tam vlezli. Je to hrozný. Shodou okolností je to v dobu,
kdy má soud ten zloděj, který nás obral.Snažíme se dovolat paní, jak ten soud
dopadl, ale nedaří se nám jí chytit na telefonu. Tak to jen taková mezicestovní
vsuvka. Vylézáme z bazénu a jedeme po pobřeží na jih k místu zvanému
Mueraki Boulders. Jsou to zvláštní kulaté kameny v moři, které jsou vidět za
odlivu. Jejich původ je vědecky ověřený, ale vypadají mysticky. Je zvláštní, co
příroda dokáže vytvořit.
Odtud frčíme do
Dunedinu.
Těsně před ním
lezeme na Mount Cargill. Cestou na
tento kopec potkáváme skalní píšťaly podobné Panské Skále u Děčína. Těm,
co se u nich schovávala Pyšná
princezna. Z vyhlídky moc nemáme. Kazí se pomalinku počasí a vršek našeho
kopce je v mlze. Sjíždíme dolů do Dunedinu. Rozhodujeme se, co dál. Jestli
pojedeme pozorovat další kolonii tučňáků žlutookých anebo to necháme až na zítra.
Vyhrává únava. Jdeme spinkat. Zítra tedy budeme poznávat Dunedin a jeho
okolí.